Vranov byl již ve středověku poutním místem, jehož tradičně připisovaný původ se klade do roku 1240. Obec se stala cílovou stanicí pro věřící, a tak si přirozeně zasloužila trvalou duchovní infrastrukturu. Kníže Maxmilián z Lichtenštejna rozpoznal tento potenciál a od roku 1617 zde nechal stavět barokní poutní kostel Narození Panny Marie s rodovou hrobkou, která měla zůstat v rodině Lichtenštejnů po staletí.

Vzhledem k velkému přílivu poutníků se kníže rozhodl posílit duchovní péči v místě. V roce 1633 zde založil konvent paulánů, řeholního řádu zasvěceného duševní péči a modlitbě. Pauláni si postupně vystavěli čtyřkřídlou klášterní kvadraturu se starou hodinovou věží, kterou umístili jihovýchodně od kněžiště chrámu. Stavbu vedl stavmistr Ondřej Erna a za architekta bývá uváděn lichtenštejnský stavitel Giovanni Giacomo Tencalla. Klášter s kostelem byla slavnostně vysvěceny v roce 1642.

Paulánská komunita se v Brně-venkovsku rozrůstala. Již v roce 1640 byla povýšena na korektorát a počet bratří dosáhl dvaceti. K roku 1771 zde žilo třicet paulánů a jejich vliv se zvýšil – byli to nejbohatší i nejlépe organizovaní řeholníci v okolí. Kvadratura se stavěla postupně a byla dokončena až v roce 1751, přičemž starší části byly během stavby řádně rekonstruovány. Zlom přišel v osmdesátých letech osmnáctého století. V roce 1781 se část komunity přestěhovala do nového konventu ve Šlapanicích. O tři roky později, v roce 1784, zrušil klášter dekret císaře Josefa II. V té chvíli patřil vranovský konvent mezi deset nejbohatších klášterů na celé Moravě. Po zrušení byla budova postupně zbourávána – zanikly tři křídla kvadratury, zachováno bylo pouze západní křídlo, které přiléhá k jižní stěně kněžiště kostela a bylo následně využíváno jako fara.

Pauláni se do Vranova vrátili teprve v roce 1992 a zahájili dlouhodobou obnovu komplexu. V letech 1997 až 2000 postavili jižní křídlo kvadratury a částečně orientální křídlo. Po roce 2002 se přidalo zbývající východní a severní křídlo. V roce 2002 zde působilo dvanáct řeholníků, a klášter se stal jediným paulánským konventem na sever od Alp. Dnes zde funguje Duchovní centrum svatého Františka z Pauly s ubytováním, stravovacím zařízením a prostory pro konference a jiné veřejné akce.

Návštěvník tu najde odkaz na starou tradici vranovských poutí spojených s obrazem Narození Panny Marie, architektonicky a historicky cenný barokní komplex i svědectví o dlouhé historii paulánského řádu v českých zemích.