Katedrála svatého Klimenta se nachází v historickém areálu Klementina v pražském Starém Městě. Tento barokní chrám je chráněn jako národní kulturní památka a představuje vynikající příklad propojení všech výtvarných řemesel své doby do единého harmonického celku.

Místo, kde dnes stojí katedrála, má bohatou historii. Nejstaršího nárámčího chrámového stavení zde byl drobný románsko-gotický kostel se dvěma pětibokými apsidami. Dominikáni si u něj v roce 1227 založili svůj klášter, který byl však zpustošen husity v roce 1420. Nový jednolodní barokní chrám postavili jezuité v areálu Klementina v letech 1711 až 1715. Projekt vytvořil neznámý architekt a chrám později vysvětil arcibiskup Mayerů z Mayernu. Ačkoli se připsání projektu často připisuje Františku Maxmiliánu Kaňkovi, tento údaj není úplně průkazný. V roce 1931 jej pražský arcibiskup František Kordač vyčlenil pro řeckokatolické věřící. Katedrála byla formálně povýšena bulou papeže Jana Pavla II. ze 13. března 1996, která zřídila apoštolský exarchát. Od počátku 21. století se chrám stal útočištěm především ukrajinských řeckokatolíků, jejichž návštěvnost se výrazně zvýšila po roce 2022.

Stavba zvenku působí střídmě a skromně, přesto zdobí pražský horizont vysoká hranolová věž s barokní cibulovitou bání. Tato věž je jednou z dominant stověžaté Prahy. Chrám byl původně propojen se sousedním chrámem Nejsvětějšího Salvátora společnou sakristií, nyní je tento průchod uzavřen.

Skutečným pokladem je bohatě zdobený interiér. Klenbu pokrývají freskové výjevy ze života svatého Klimenta, které v letech 1714–1715 namaloval Jan Hiebel. Zobrazují klíčové momenty jeho mučednictví – poslání do vyhnanství na Chersonés, kde nalezl dva tisíce trpících křesťanů v kamenolomech, jeho modlitby a vidinu Beránka Božího s pramenem čisté vody, zatím co andělé adorují jeho ostatky. Nad kruchtou se rozprostírá nebeská klenba s Nejsvětější Trojicí uprostřed.

Hlavní oltář byl původně projektován malířem Janem Hieblem, ale byl nahrazen dílem Josefa Kramolína z roku 1770 s postavami evangelistů a Nejsvětější Trojice. Kramolín zde také vytvořil centrální obraz Apoteózy svatého Klimenta. Kazatelnu zdobí dřevěné řezby s motivy ze života svatého Františka Xaverského, na varhanní skříni sedí muzicírující andělé.

Nejhodnotnějším souborem sochařské výzdoby je dílo Matyáše Bernarda Brauna z let 1717–1721. V nikách se nacházejí kamenné sochy čtyř západních církevních otců a evangelistů, bočný oltáře zdobí řezby svatých a andělů. Štukkatury Štěpána Götzla pokrývají architrávy a pilastry.

V kryptě pod chrámem se nachází zděné hrobové přihrádky. Zde je pochován například kronikář Václav Hájek z Libočan, který zemřel v roce 1553 v nedalekém klášteře dominikánek u svaté Anny.

Dnes se katedrála potvrdila jako jeden z hlavních stánků náboženského života ukrajinské menšiny v Česku a zůstává svědectvím nejvyšší úrovně pražského vrcholného baroka.