Kapucínský klášter v Sokolově je historickou památkou, reprezentující bývalý kapucínský konvent s kostelem svatého Antonína Paduánského. Nachází se nedaleko pravého břehu Ohře a jeho severní fasáda opticky uzavírá Staré náměstí, což zdůrazňuje jeho významnou roli v místním prostoru. Areál kláštera s kostelem je chráněn jako kulturní památka České republiky, což potvrzuje jeho historickou a architektonickou hodnotu.

Založení kapucínského kláštera v Sokolově se datuje do roku 1667. Předběžné jednání o založení probíhala již v letech 1662 a 1663, kdy provinciální kapitula v Linci diskutovala o možnosti usazení kláštera v této oblasti. Hrabě Jan Hartvík z Nostic, tehdejší majitel sokolovského panství, se aktivně podílel na tomto procesu a nabídl prostředky na stavbu kláštera. Císař Leopold I., známý svou podporou kapucínských klášterů po celém Habsburském mocnářství, vyjádřil příznivé stanovisko k založení. První kapucíni se usadili v Sokolově v roce 1663 a následující roky probíhaly stavební práce, které byly dokončeny v průběhu roku 1667. Slavnostní vysvěcení kostela se uskutečnilo dne 20. října 1667 litoměřickým biskupem Maxmiliánem Rudolfem von Schleinitzem.

Architektura kláštera odráží barokní styl, který byl v té době rozšířený. Stavební práce probíhaly zejména v roce 1665 a dokončeny byly někdy v průběhu roku 1667. V letech 1704-1719 došlo k různým úpravám, včetně přestavby truhlárny na lazaret a zřízení knihovny ve patře kostela. Klášter prošel dalšími změnami iž do 19. století, což odráželo jeho adaptaci k potřebám časů.

Vlastnictví kláštera se v průběhu let měnilo. Od roku 1663 až do roku 1950 byl klášter ve správě kapucínů. Po druhé světové válce, kdy byl klášter používán jako vojenský lazaret, se v něm obnovil běžný život a zůstal církevním majetkem. V roce 1950 došlo ke změně majitele, kdy byl areál kláštera vyklizen a předán armádě. Od roku 1961 patří městu Sokolov a od 90. let 20. století probíhaly postupné opravy.

Klíčové události v historii kláštera zahrnují slavnostní vysvěcení kostela v roce 1667, přežití požárů města v letech 1744 a 1753, a umístění soch svatého Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského před kostelem v roce 1751. V roce 1950 byl areál kláštera vyklizen a předán armádě, což bylo součástí širší akce směřující k likvidaci mužských klášterů v Československu.

Dnes je Kapucínský klášter ve správě městské společnosti Sokolovská bytová, která zajišťuje pronájem kostela pro pořádání výstav a koncertů. I přes nepříznivý osud po druhé světové válce, kdy byly poničeny interiéry, zůstal klášter důležitou součástí historického jádra města. V jižní části kláštera je od roku 2011 umístěn pivovar Permon, což přidává nový rozměr k jeho funkci.

Kapucínský klášter v Sokolově je tedy nejen důležitou historickou památkou, ale také živou součástí místní komunity. Jeho bohatá historie a architektura činí z něj zajímavý cíl pro všechny, kteří se zajímají o minulost i současnost této oblasti. Návštěva kláštera nabízí příležitost prozkoumat nejen jeho historické kořeny, ale také moderní využití a kulturní aktivity, které zde probíhají.