Kaple Krista na hoře Olivetské je raně barokní stavbou z počátku 70. let 17. století, která dodnes stojí v areálu bývalého kláštera na brněnské Josefské ulici. Její vznik je neodlučně spjat s příchodem františkánek do Brna, jež se v důsledku obléhání města musely uchýlit do vnitřních hradeb. Klášter sám zde vznikal od roku 1655, a v té době zde vyrostla i tato kaple – předpokládá se, že sloužila jako pohřební chrám. Původně byla zasvěcena sv. Máří Magdaléně, ačkoliv ji dnes známe pod jménem odkazujícím na její gotickou výzdobu.

Osudy kaple jsou neodlučně spojeny s osudy kláštera. V roce 1782 rozpustil císař Josef II. klášter františkánek v rámci svých reforem, a jeho majetek převzal řád sv. Voršily. Ten zde zůstal až do 50. let 20. století, kdy došlo i k jeho zrušení. Budovy s kaplí pak převzalo Technické muzeum v Brně, které zde vybudovalo své sbírky a nechalo kapli, již značně poškozenou, zrekonstruovat. V té době ji začala využívat starokatolická církev. Po revoluci se majetky vrátily řádu voršilek, který je později prodal brněnskému biskupství. Dnes kaple není pro veřejnost běžně přístupná, přestože během Noci kostelů v roce 2021 byla po dlouhé době otevřena k prohlídce. V budoucnosti se plánuje revitalizace celého areálu včetně zahrady.

Stavba se vyznačuje typickými prvky raného baroka. Má obdélný půdorys s půlkruhovým závěrem a sedlovou střechou. Boční zdi člení mělké pilastry, mezi nimiž se otevírají půlkruhově zakončená okna. Profilovaná kordonová písemna obíhá stavbu po jejím obvodu. Západní průčelí je členěno pilastry; po stranách obdélného vchodu se nacházejí niky s konchovitým zakončením a reliéfní mušlí, završené trojúhelníkovým frontonem. Nad vchodem dominuje Dietrichsteinský erb v kombinaci se františkánským znakem, vytesaný ve štuku a doplněný termovým oknem. Štít na vrcholu kaple se zdobí reliéfem andílka a volutovými zakončeními s obeliskami. Stavbu korunuje dvojramenný kříž.

Interiér je zaklenut valenou klenbou s výsečemi. Původní mobiliář se nedochoval, ale kaple si zachovala jedinečný vzhled díky grottě – imitaci jeskynní výzdoby. V ní jsou umístěny sochy Krista modlícího se před andělem a spících apoštolů. Mramorovaný oltářní stůl s nikou tvořídoplnění tohoto scenéria. Toto uspořádání pochází pravděpodobně z doby převzetí kláštera voršilkami nebo až ze 20. století – právě z tohoto období pochází i dnešní pojmenování kaple.

Na jižní straně u živého plotu se nachází nenápadný náhrobek brněnského zlatníka Josefa Achbauera. Narodil se 17. února 1717 a zemřel 21. března 1788. Náhrobek má podobu štíhlého sloupu zakončeného vázou a nese částečně opadaný latinský nápis s daty narození a smrti. Při jeho skonu byly přítomny jeho děti Jan Nepomuk a Róza. Podle záznamu byl přepohřben 6. srpna 1808. Náhrobek není na svém původním místě – pochází ze zaniklého městského hřbitova na dnešní Kounicově ulici.