Kager, známý také jako Starý zámek nebo Kolová, je zaniklý hrad nejisté lokalizace v okrese Sokolov Karlovarského kraje. Nachází se na vrchu Hradiště (510 m n. m.), který se tyčí nad soutokem Malé Libavy s Libavou jižně od Libavského Údolí. Od roku 1988 je lokalita chráněna jako kulturní památka České republiky.

Místo dýchá dlouhou historií. Prvotní osídlení zde zanechala už doba bronzová – chebská skupina kultur popelnicových polí zde zanechala stopy, které archeologové nacházejí dodnes. Středověké dějiny Kageru jsou však zastřeny mlhou nejistoty. Existenci hradu opírá archeologie o dvě zprávy ze čtrnáctého století, konkrétně z let 1352 a 1355, které zmiňují rytíře Oldřicha a Jindřicha z Kageru. Tito šlechtici byli příbuzní Štampachů a funčnovali jako manové nedalekého kynšperského hradu. V patnáctém století se v místních záznamech objevuje jistý Hanuš z Kageru, který se zmiňuje v letech 1427 a 1444.

Zvláštní kapitolu v dějinách Kageru představuje pokus o městské založení. Ve třináctém století zde krátkou dobu stálo městečko, které historikům známo jako neúspěšný pokus českého krále Václava I. o založení Kynšperka nad Ohří. Vztah hradu Kager k tomuto městu zůstává nejasný – je možné, že hrad s městem vznikl a zánikl, nebo že jej přežil. Toto období zanechalo viditelné stopy v podobě zbytků několika zemnic, které tvořily součást městské struktury.

Zajímavou stránkou lokality jsou její nálezy. V roce 1827 tu byla učiněna pozoruhodný objev – hromada 2 až 3 tisíc stříbrných mincí schovaných v nádobě. Poklad se bohužel ztratil a není dochován. V pozdějších dobách byly nalezeny různé železné předměty, zejména ostruhy a třmeny, jejichž původ není zcela jasný, ale předpokládá se jejich spojitost s třicetiletou válkou.

Z hlediska stavební podoby jde o hradiště se dvěma systémy opevnění. Přístupová cesta vede od severa a čelí dvojici hlubokých příkopů a valů vzdálených od sebe přibližně šedesát metrů. Tyto valy jsou velmi pravděpodobně pravěkého původu. Pokud zde skutečně stál středověký hrad, měl by se nacházet na nejzazší skalnaté části ostrožny – právě tato část byla však poškozena lomem. Příkopy a valy lemují zbytky zemnic z doby městského pokusu. Moderní archeologie se lokalitě věnovala postupně. V roce 1926 bylo provedeno prokopání vnitřního valu a vnějšího příkopu, ale výzkum neodhalil stavební konstrukce – val byl složen pouze ze zeminy a kamenů. Důležitý pokrok přinesla práce Chebského muzea v roce 1966, následovaná systematickým průzkumem Archeologického ústavu ČSAV a Chebského muzea v roce 1986. Tento výzkum prokázal zajímavý fakt: hradiště bylo znovu osídleno ještě ve druhé třetině třináctého století, přičemž byla využita starší, pravěká fortifikace.

Dnes je lokalita volně přístupná veřejnosti, avšak žádná oficiální turistická značka na ni neodkazuje. Cyklisté ji mohou obejít cyklotrasu číslo 2246, která údolím Malé Libavy obchází lokalitu od západu. Přes samotné hradiště vede neznačená naučná stezka pojmenovaná „Anšlos", kterou v minulosti vybudoval státní podnik Lesy České republiky. Přibližně čtyřista metrů východně od vrchu Hradiště najdete zastřešené odpočívadlo a orientační panel s mapou trasy a informacemi o památce.