Husův sbor Církve československé husitské se nachází ve Farského ulici v domě číslo 1386/3, poblíž Strossmayerova náměstí v Praze–Holešovicích. Ulice je pojmenována po Karlu Farském, zakladateli a prvním patriarchovi Církve československé husitské. Sbor slouží dodnes jako místo setkávání věřících a aktivního společenského života lokální komunity.

Historie stavby se datuje již do roku 1927, kdy byl základní kámen Husitského sboru slavnostně položen 29. května. V té době se holešovické bohoslužby Církve československé husitské konaly pod širým nebem na Strossmayerově náměstí nebo v Letenských sadech. Se vzrůstajícím počtem členů se však stala nutností zajistit stálou modlitebnu, zvláště pro bohoslužby v zimních měsících. Z iniciativy prvního faráře Josefa Seinera bylo 21. června 1927 založeno stavební družstvo pro realizaci projektu. Dlouhodobě však chyběly prostředky – bohoslužby se postupně konaly v tělocvičně reálky na Strossmayerově náměstí a později v chlapecké škole Na Maninách. Práce na projektu započali architekti Karel Truksa a následně František Kubelka, který se stavbě později věnoval osobně od přípravy až po dokončení. Kubelka důkladně studoval dostupné materiály o moderních sakrálních stavbách a jeho koncept se osvědčil. Teprve v roce 1935 se podařilo zajistit hypoteční půjčku prostřednictvím Bohuše Rodovského, člena Rady starších a poslance, a stavba mohla konečně začít. Výkopové práce zadala roku 1935 firma Strnad, a již v lednu 1937 se první nájemníci stěhovali do bytů sborového domu.

Budova je koncipována jako víceúčelová novostavba s funkční modulací. Modlitebna se nachází v přízemí s vchodem přímo z ulice, vnitřek je celý obložen mramorem. Pod budovou se rozprostírá kolumbárium, které bývá považováno za jedno z největších v Evropě – ačkoli větší kolumbárium má Husův sbor na Vinohradech. Architektonicky vynikají byzantský kříž umístěný v horní části průčelí a modernistická věž se symbolem kalichu na střeše. Interiér modlitebny zakončuje za oltářem půlkruhový klenutý prostor, opatřený vitrážemi výtvarníka Čeňka O. Jandla. Uměleckost prostoru umocňuje reliéf od Ladislava Nováka, jehož detaily osvětluje přirozené světlo prostupující z vnitrobloku.

Slavnostní otevření Husova sboru proběhlo 9. května 1937 bohoslužbou. Historicky byly sborem spojeny výrazné osobnosti; básník František Hrubín zde žil, a později zde sloužili teologové a duchovní jako Emil Dlouhý-Pokorný a Zdeněk Trtík, který je v kolumbáriu pochován. V současnosti je farářem Mgr. Jan Daniel Došek a sbor nabízí nejen bohoslužby, ale i bohatý kulturní program včetně koncertů a výstav. Duchovní sboru také slouží v nedaleké sociální instituci a jako nemocniční kaplani, čímž živě pokračují v poslání Církve československé husitské.