Husitská ulice v Praze-Žižkově má své kořeny v jedné z nejstarších cest vystupující z centra Prahy. Původně sem vedla starobylá silnice, která mířila Horskou branou do Kutné Hory a dál do Vídně; proto se říkalo Horská silnice nebo Vídeňská. Od roku 1872 se ulice jmenovala Husova, až do roku 1940. Když 1. ledna 1922 vznik Velké Prahy, bylo v metropoli již osm ulic pojmenovaných po Janu Husovi. Proto byla žižkovská ulice později přejmenována na Husitskou, aby se vyhnulo dvojím názvům.

Ulice prošla postupným rozvojem především v druhé polovině devatenáctého století. Na její severní straně vznikla na přelomu 60. a 70. let řada činžovních domů, budovaných i za přičinění pozdějšího žižkovského starosty Karla Hartiga. Mnoho těchto domů neslo názvy demonstrujující obdiv k husitské tradici — jako U Jana Žižky z Trocnova, U Jana Husi, U Jeronýma Pražského či U Božích bojovníků. V těchto místech kdysi stávaly zaniklé usedlosti Krenovka, Miranka, Hrabovka a Velká Proutková. Od roku 1883 procházela ulicí první žižkovská tramvaj; jednalo se o koněspřežný provoz, který vedl přes ulici i přilehlými Prokopovou ulicí až k restauraci Bezovka. Přes ulici vedly původně dva železniční mosty — Malá Hrabovka byla zbourána v roce 2009, most Vysoká Hrabovka byl později upraven na lávku pro pěší a cyklisty.

Stavby na Husitské ulici odrážejí architekturní vkus konce devatenáctého století. Nárožní dům Husitská 1249/26 pochází z doby těsně před první světovou válkou a kombinuje prvky secese, moderny a kubismu; je chráněn jako památka. Novorenesanční dům Husitská 89/41, postaven roku 1886, je zdoben sgrafity podle návrhu Josefa Fanty. Zvláště pozoruhodný je dům Husitská 191/47, který v roce 1869 postavil Karel Hartig ve stylu klasické novorenesance. Nese jméno U Jana Husi z Husince a patří mezi první činžovní domy vybudované na Žižkově. Na jeho fasádě je zachována socha Jana Husa od sochaře Františka Heidelberga, která bývá někdy označována za první Husovu sochu v Čechách. Bývalý obchodní dům Baťa z září 1931, navržený Miroslavem Drofou ve funkcionalistickém stylu, představuje zase přechod k architektuře dvacátého století.

Mezi zajímavá místa patří divadlo Ponec v domě Husitská 899/24a, který původně sloužil jako válcovna a drátovna. V roce 1910 zde František Ponec otevřel kino Royal Bioskop. Bývalé Městské lázně z roku 1903 (Husitská 1050/7) byly v své době největšími a nejmodernějšími v Praze. Disponovaly bazénem pro šedesát osob, parními lázněmi a masážními místnostmi. Pro vyšší společnost existovaly dva menší bazény, salonek a inhalační místnost. Všechno bylo elektricky osvětleno s moderní ventilací a filtrací vody. V roce 1909 je navštívilo více než sto dvacet tisíc lidí. Ulice nabízí také cestu k Armádnímu muzeu a Národnímu památníku na Vítkově.

V roce 2018 byla Husitská ulice v úseku mezi Trocnovskou ulicí a Tachovským náměstím zrekonstruována. Dnes se zde setkávají vrstvy pražské historie — od staré vídeňské cesty přes husitskou tradici a průmyslový rozvoj až k současným moderním funkcím prostoru.