Evangelická modlitebna v Prosetíně, v okrese Žďár nad Sázavou, patří mezi nejcennější svědectví o reformaci v českých zemích. Její příběh začíná v době, kdy se místní evangelíci museli skrývat během protireformace. Teprve po dlouhém čekání podnikli věrohodný krok – Řehoř Jakubec, jeden z místních občanů, se vydal do Vídně, aby u císaře Josefa II. prosil o povolení evangelického vyznání pro obec. Když přišlo povolení, stalo se v Prosetíně něco znamenitého: kazatel Martin Juren pronesl slavnostní řeč pod následně pamětným dubem a celá obec se veřejně hlásila k reformovanému vyznání. Sbor byl oficiálně založen v roce 1782. Prvním pastorem se stal Samuel Szallay, který vedl komunitu až do roku 1786.

Samotná modlitebna byla vystavěna v roce 1792. Stavební práce začaly dne 10. března a již 26. října se v budově konala první bohoslužba. V průběhu následujících sto let prošla Several opravami: v roce 1847 byla na základě údržbě modernizována, a v roce 1897 jí byla přistavěna čtyřboká hranolová věž v novorenesančním slohu. Při té příležitosti byl vytvořen také nový vchod do modlitebny. Budova se dočkala dalších údržbových zásahů v padesátých letech dvacátého století a znovu v roce 1972.

Interiér si zachoval tradiční reformované uspořádání. Uprostřed modlitebny je umístěn stůl Páně s kulatou dřevěnou vyřezávanou ohrádkou, kterou ze tří stran obklopují lavice věřících. V roce 1912 byly do kostela umístěny varhany za zděnou kruchtou. Elektrické vytápění bylo pořízeno v osmdesátých letech dvacátého století a roku 2000 proběhla kompletní rekonstrukce interiéru.

S modlitebnou byla spjata i evangelická fara a škola. Fara byla poprvé postavena v roce 1784, ale v roce 1893 ji nahradila nová stavba od stavitele Jana Schiera z Nového Města na Moravě. Evangelická škola byla zřízena již roku 1782, původně se vyučovalo v soukromých budovách. Sbor podal žádost o povolení postavit vlastní školní dům v roce 1813 a stavba byla realizována v letech 1817–1819. V roce 1873 byla škola prohlášena veřejnou. Zajímavým faktem je, že tato škola pomáhala zakládat knihovny v blízkých vesnicích.

Komunita v Prosetíně se také vyznamenala během druhé světové války, kdy mnozí členové sboru pomáhali partyzánům. Několik z nich za svou činnost zaplatilo životem. Po vzniku Československé republiky se místní sbor připojil k Českobratrské církvi evangelické, která sjednocovala českou protestantskou tradici.

Dnes stojí evangelická modlitebna v Prosetíně jako svědectví o síle komunity, která čekala na svobodu vyznání a když ji získala, postavila si místo k uctívání. Je to nejstarší stavba svého druhu v Česku a vzbuzuje úctu nejen věrobozkům, ale všem, kteří si váží dějin a tolerancí.