Evangelický kostel v Proseči u Skutče je chráněnou historickou památkou, která představuje klíčový náboženský a kulturní symbol pro region. Postavený v roce 1830 jako náhrada za první toleranční kostel z roku 1784, odráží empírovou architekturu s jednolodním uspořádáním a obdélnou emporovou lodí. Kostel mohl pojmout 400 věřících a stojí jako svědek bohaté historie evangelického hnutí v Čechách.

Historie kostela sahá do roku 1781, kdy byl vyhlášen Toleranční patent. Tajní nekatolíci na Prosečsku se přihlásili k evangelickému reformovanému vyznání a konali bohoslužby na různých místech, jako byly statky, soukromé domy a stodoly. V červnu 1783 byl ustaven reformovaný evangelický sbor a první kazatel Miklós Toroniay přišel z Uher. První český kazatel Antonín Kadlec nastoupil v roce 1819. Po vzniku Československa v roce 1918 farní sbor vstoupil do Českobratrské církve evangelické a spadá pod poličský seniorát.

Architektonicky je kostel důležitým příkladem empírového stylu. První toleranční kostel byl postaven v roce 1784 na vyvýšeném skalnatém místě a vysvětil ho František Kovács, první český superintendent helvetského vyznání. Nový kostel pro 400 věřících byl postaven mezi lety 1834-1838 podle návrhu neznámého chrudimského inženýra a zednického mistra Josefa Štěpánka, který vedl stavební práce. V roce 1845 byla přístavbou předsíně vyřešena kontroverze ohledně orientace vstupního vchodu. Kostel je viditelný daleko i bez věže, která nebyla postavena navzdory plánům architekta Bohumila Kozáka.

Vnitřní vybavení kostela zahrnuje sloupy nesoucí galerie spojené s kruchtou, na které byly v roce 1862 umístěny varhany od Josefa Andrejse z Neznašova. Původní lavice mají obloukovitá opěradla a kostel byl elektrifikován v roce 1940, následně v roce 1950 zde bylo instalováno elektrické topení. V šedesátých letech 20. století proběhly vnitřní opravy a úpravy pod vedením evangelického faráře Jiřího Zejfarta, který navrhl moderní jednoduchý stůl Páně a kazatelnu z lakovaného dřeva. Výjevy ze čtyř evangelií na návrh Jiřího Zejfarta vytvořil umělecký řezbář Ladislav Rejent.

Kolem kostela byl již v toleranční době zřízen hřbitov, který byl upraven v roce 1879 a zvětšen v roce 1909. Hřbitov musil být v roce 1956 předán městu, formálně ale i nadále patří sboru Českobratrské církve evangelické.

V blízkosti kostela byla postavena fara v roce 1874, která brzy zchátrala a byla nahrazena novou verzi s přistavěným patrem v roce 1886. V roce 1927 byla k faře přistavena veranda a mezi lety 1983–1984 byl přidán sál pro zimní sborová shromáždění.

Dnes je Evangelický kostel v Proseči u Skutče nejen památkou, ale i živým místem náboženského a komunitního života. Jeho historie a architektura přitahují návštěvníky z celého světa, kteří se zajímají o bohatou minulost regionu a jeho kulturní dědictví. Kostel stojí za návštěvu nejen pro ty, kdo chtějí pochopit historii evangelického hnutí v Čechách, ale i pro každého, kdo si cení krásy a důležitosti památek.