Děpoltovice jsou zámecký komplex v obci téhož jména na Karlovarsku, jehož jádrem je areál poplužního dvora se dvěma odlišnými stavbami: starým a novým zámkem. Ačkoliv první písemná zmínka o Děpoltovicích pochází z roku 1273, centrum samostatného panství s tvrzí zde vzniklo až ve druhé polovině šestnáctého století, kdy ho vlastnila nejdecká větev šlechtického rodu Šliků.

Tvrz se v písemných pramenech poprvé výslovně objevuje roku 1594, kdy ji Štefan Šlik prodal Jáchymovi z Jonu. Ten ji o osm let později, v roce 1602, prodal zpět témuž Štefanu Šlikovi, jenž ji přenechal své manželce Anně Marii ze Švamberka. Po její smrti dědictví připadlo její sestře Saloméně ze Švamberka, provdané z Viršperka, která panství roku 1630 prodala Janu Jáchymu Ratibořskému ze Chcebuze. Statek se za jeho života značně zadlužil, a proto byl roku 1645 prodán. Novým majitelem se stal Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který Děpoltovice připojil k nedalekému ostrovskému panství.

Někdy ve druhé polovině sedmnáctého století byl v areálu postaven nový zámek a původní obytná budova přestavěna pro hospodářské účely. Děpoltovice zůstaly součástí ostrovského panství až do roku 1789, kdy připadly koruně. Teprve v roce 1819 je koupil Friedrich Neupauer, a to společně s Ruprechtovem, Otovicemi a Přemilovicemi, za 111 tisíc zlatých. V letech 1819 až 1843 byl nový zámek rozšířen o delší severní křídlo. V průběhu devatenáctého a počátku dvacátého století se na Děpoltovicích vystřídala řada majitelů: textilní podnikatel, armádní dodavatel a průkopník cukrovarnictví Jakub Veith (1758–1833), od roku 1839 jeho dcera Anna, ve druhé polovině devatenáctého století Korbové z Weidenheimu a poté syn nobilitovaného bankéře, podnikatel Hermann Königswarter (1864–1915). Od 16. června 1908 vlastnili zámek bratři Weberové z Rybářů u Karlových Varů. Posledními majiteli, kteří zámek drželi až do roku 1945, byli manželé Oskar a Emilie Moserovi.

Stavebně tvoří areál dva architektonicky i funkčně odlišné celky. Starý zámek stojí v jižním nároží poplužního dvora; dochovala se z něj jednopatrová budova s polovalbovou střechou, z níž vybíhá věžička. Z doby před pozdějšími hospodářskými úpravami se zachovalo pouze obvodové zdivo a některé zdi v přízemí. V devadesátých letech dvacátého století byla budova opravena a přizpůsobena provozu penzionu s restaurací.

Nový zámek naproti tomu představuje empírovou stavbu. Původní křídlo se táhne podél silnice a v přízemí se k ní otevírá slepými arkádami. Mladší, devatenáctistoleté křídlo má třináct okenních os; na nádvorní straně ho zdůrazňuje středový tříosý rizalit zakončený trojúhelníkovým štítem. Podle popisu z roku 2006 byl nový zámek v havarijním stavu: zdivo bylo narušeno, okna rozbitá, krovy a stropy místy propadlé.

Děpoltovice stojí za návštěvu jako doklad spletité šlechtické a podnikatelské historie západních Čech. Zájemce, který sem zavítá, může starý zámek vidět zblízka díky provozu penzionu; nový zámek pak připomíná, jak rychle mohou empírové skvosty bez údržby upadat v zapomnění.