Tvrz Bouda leží v Bukovohorské hornatině, přibližně 6 kilometrů západně od Králík a 7 kilometrů severně od Jablonné nad Orlicí. Jako jedna z mála československých dělostřeleckých tvrzí z doby před druhou světovou válkou byla stavebně dokončena a dodnes slouží jako muzeum přístupné veřejnosti.

Projektování tvrze zahájili vojenští inženýři postupně od září 1934, kdy se uskutečnila první obhlídka místa. Podrobný průzkum terénu pokračoval až do listopadu 1935. V zimě 1935 až 1936 vypracoval projekt tvrze kapitán inženýr Vladimír Resner za podpory poručíka inženýra Karla Hrubce. Na jaře 1936 následoval veřejný konkurz, který vyhrála stavební firma inženýra Zdenka Kruliše z Prahy. Stavba byla oficiálně zadána 28. srpna 1936, staveniště převzato 15. září a práce zahájeny 1. října 1936. Původní plán počítal s 20 měsíci stavby, tedy do 31. května 1938. Během stavby byly dodatečně zadány další prvky: dělostřelecká otočná věž 14. července 1937 a tři kabelové komory 27. dubna 1938. Stavební lhůta se prodloužila do konce června 1938, přičemž se toto касилo jen kabeláže. Celkové náklady činily 28,5 milionu korun, přičemž stavební firmě byla vyplacena suma 21,7 milionu korun.

Tvrz se skládá z několika klíčových objektů. Vchodový objekt K-S 22a Krok byl strategicky umístěn na skrytém místě na odvráceném svahu, aby během případného boje nedošlo k narušení zásobování. Obsahuje vjezd pro nákladní automobily, vstup pro pěší a přístupový bod na pevnostní dráhu o rozchoru 600 milimetrů. Betonování tohoto objektu probíhalo od 2. do 14. října 1937 a vyžadovalo 4860 kubických metrů betonu. Byl vyzbrojován těžkým a lehkými kulomety a opatřen pancéřovými zvony na střeše. Při ocupaci byly tyto zvony odstraneny, ale v roce 2021 byl objekt obnoven do podoby z roku 1938 včetně uměleckých maket zvonů. Dnes zde začíná návštěva muzea.

Hlavní součástí tvrze je dělostřelecká otočná věž K-S 22 Horymír, kterou tvrz vybavila dvojice 10 centimetrových houfnic vzor 38. Betonování věže proběhlo od 22. listopadu do 7. prosince 1937, přičemž bylo spotřebováno 2680 kubických metrů betonu. Věž byla propojena se zbytkem tvrze výtahovou a schodišťovou šachtou. Soustrojí věže však nikdy instalováno nebylo. Zvláštní je, že některé šachty nebyly nikdy zabetoniovány, což zůstává u této věže unikátem v československém fortifikačním dědictví.

Výstavba si vyžádala vysokou cenu. Během stavebních prací zahynulo pět lidí, čímž si Bouda dělí smutný primát s tvrzí Smolkov. Jeden případ byl bez vysvětlené příčiny, jeden převozce zemřel porušením zákazu přepravy osob výtahem, a tři horníci zahynuli při neočekávaném výbuchu dynamitu. Obětem poslední tragédie je věnována pamětní deska v podzemí na místě neštěstí.

Dnes je Bouda cenným svědectvím československého vojenského plánování třicátých let a přístupná veřejnosti poskytuje nahlédnutí do života pevnosti i do historie české vojenské přípravy před druhou světovou válkou.