Na západním okraji historického města Ostrova v okrese Karlovy Vary se rozkládá klášterní areál sousedící se zámeckým parkem, kdysi nazývaný Posvátným okrskem. Tvoří jej několik staveb: pohřební kaple svaté Anny, piaristický klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie, kaple svatého Floriána a kaple Panny Marie Einsiedelnské. Všechny vznikaly postupně a výstavbu uzavřela v roce 1710 kaple Panny Marie Einsiedelnské.

Vše začalo roku 1644, kdy vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský nechal položit základní kámen první stavby – pohřební kaple svaté Anny. Tato osmiboká kaple s bání, lucernou a cibulovitou vížkou byla dokončena roku 1663 a sloužila jako mauzoleum vévodů Sasko-Lauenburských a markrabat Bádenských. Je považována za jednu z nejstarších raně barokních centrálních staveb v Čechách, navazující na klasická díla italské renesance a manýrismu. Původně měla dva přístavky a vstup na straně obrácené k městu; zadní stranu obklopoval ochoz se vstupy na empory v patře. Lávkou a šnekovým schodištěm byla kaple propojena s klášterním kostelem. Pod ní se skrývá dvouprostorová hrobka, do níž bylo uloženo celkem osm zesnulých. Dnes je zde instalována expozice věnovaná nejvýznamnějším majitelům ostrovského panství v barokním období.

Spolu s piaristickým klášterem byl postaven kostel Zvěstování Panny Marie, vysvěcený roku 1674. Stavbu provedl pražský stavitel Martin Reiner. Jde o jednolodní kostel se samostatnou zvonicí, která je s ním spojena sakristií. Původní vybavení interiéru – šest postranních oltářů, kazatelna s reliéfní výzdobou, kalvárie, barokní varhanní pozitiv a čtyři zvony – pocházelo z velké části od ostrovského sochaře Martina Möckela. Z tohoto bohatství se zachovaly jen zlomky: části oltářů, několik soch a dva obrazy, naštěstí doplněné fotodokumentací. Co přežilo druhou polovinu 20. století, je nyní vystaveno na původních místech; od roku 2017 je v bývalé sakristii a třech síních kláštera přístupné muzeum církevních památek. Kostel dnes hostí kulturní akce a stálou expozici věnovanou dějinám Ostrova.

Třetí výraznou stavbou areálu je kaple svatého Floriána. V prosinci 1691 zachvátil ostrovský zámek požár, který se přilehlým domům vyhnul. Markraběnka Františka Sibylla Augusta nechala z vděčnosti postavit kapli zasvěcenou ochránci před ohněm. Dvorní stavitel J. M. Sockh ji vystavěl v letech 1692–1693 a první pouť se zde konala roku 1694, v den výročí požáru. Kaple má půdorys čtverce se zkosenými nárožími, je zastřešena bání s lucernou a její interiér zdobí štuková výzdoba i pozoruhodná malba kupole znázorňující vraždění betlémských dětí od italského malíře Paola Manniho, působícího u bádenského dvora. Volba námětu není náhodná: svátek betlémských neviňátek připadá na 28. prosince, tedy přesně na výroční den požáru zámku. Po roce 1793 kaple sloužila jako sýpka a skladiště, roku 1933 byla renovována jako památník obětem první světové války a po celkové obnově v roce 2007 zde byl umístěn Památník obětem násilí na Ostrovsku ve 20. století.

Od padesátých let 20. století sídlil v areálu vojenský útvar, který způsobil jeho výrazné zchátralost a téměř ho zničil. Záchranu přinesla rekonstrukce v letech 2001–2007. S výjimkou samotné budovy kláštera jsou dnes všechny stavby přístupné veřejnosti – a kdo sem přijede, nalezne raně barokní architekturu, expozice o dějinách panství i sbírku církevního umění v areálu, jehož obnova je sama o sobě pozoruhodným příběhem.