Opatství v dnešní obci Klášter Hradiště nad Jizerou na Mladoboleslavsku založil rod Markvarticů zřejmě roku 1145, ačkoli je tento údaj pouze předpokládaný a nebyl doložen jako oficielní rok založení. První jistou zmínkou v dochovaných archivech je rok 1184, kdy se klášter objevuje v listině knížete Bedřicha, která jmenuje opata Dětřicha. K dalšímu rozšíření vlivu opatství došlo v 13. století – roku 1269 se stal Hradiště patronským klášterem pro ženský klášter Sezemice, a v roce 1279 založili místní mniši město Mnichovo Hradiště. Ekonomické problémy však trápily komunitu již v pozdním středověku; roku 1281 si opati stěžovali generální kapitule a dostali dovolení rozpustit konvent na tři roky.

Během pozdního středověku si Hradiště udržovalo prestižní postavení. Roku 1398 přijal papež Bonifác IX. člena komunity Bořka ze Zvířetic do papežské kaple, a v roce 1401 nařídil připojit k majetku kláštera pět okolních farních kostelů, které měly pomoci vyřešit stále kritickou finanční situaci. Zkáza přišla 30. dubna 1420, kdy orebité zničili a vypálili opatství; klášterní knihovna byla ztracena a mniši se uchýlili na nedalekých hrad Bezděz. Komunita se později přestěhovala do cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna v jižních Čechách, kde její poslední členové žili ještě v 16. století.

Architektonická historia se odrážela v pozdějších přestavbách. Roku 1556 se stal majitelem Jiří Labouňský z Labouně, který na ruinách kláštera dal stavět renesanční zámeček s pivovarem; zbytky klášterních budov se staly cenným zdrojem stavebního materiálu pro širší okolí. Během třicetileté války vlastnil areál Albrecht z Valdštejna, přičemž jeho dobu připomínají dvojice reliéfů erbů s letopočtem 1613 nad gotickou branou. Roku 1852 přestavěli Waldstein-Wartenbergové celý areál na pivovar, v podzemí se postupně vytvořily rozsáhlé skladovací sklepy.

Dvacáté století přineslo archeologické objevy a částečně i ztráty. V roce 1869 pivovar vyhořel. Během přestavby areálu v letech 1920–1921 byly odkryty cenné pozůstatky – část chrámové mozaikové dlažby a základy kapitulní síně – které zdokumentoval archeolog J. V. Šimák. Roku 1934 archeolog A. Knor nalezl čtyři hroby s esovitými náušnicemi, nyní uložené v mnichovohradišťském muzeu. Bohužel součástí tohoto období byla i částečná destrukce – ředitel pivovaru proti vůli Památkového úřadu zbořil část zachovalé severní zdi chrámu.

Dnes je areál kláštera průběžně chráněnou památkou a stále jej využívá pivovar Klášter, který zde vyrábí neobvyklou kombinaci historie a moderního pivovnictví. Na místě, kde jednou zpívali cisterciáci při modlitbě a kde hlad trápil komunitu ve 14. století, zní nyní hluk moderní výroby, která si však střeží své historické kořeny.