Kaple v Mírové vznikla ve druhé polovině 19. století z podnětu Antona Heinla, který zastával funkci starosty obce od roku 1889. Jejím slohové zařazení je jednoznačné: jedná se o romantickou novogotiku, která byla v té době oblíbeným výrazovým prostředkem pro sakrální stavby v celých Čechách. Stavba tak věrně odráží ducha své doby i ambice místní komunity vybudovat reprezentativní obecní kapli.

Osud kaple nebyl v průběhu 20. století bezstarostný. V sedmdesátých letech hrozilo její zbourání, k němuž nakonec nedošlo. V roce 1992 byla kaple převedena do majetku obce, která se ujala odpovědnosti za její další existenci. V roce 1996 byl objekt prohlášen kulturní památkou. Hned od 18. dubna téhož roku probíhaly po dobu tří let opravy, které stavbu uvedly do důstojného stavu. V roce 1999 byl do kaple zavěšen nový zvon.

Z architektonického hlediska jde o samostatně stojící zděnou omítanou stavbu, postavenou na nízkém kamenném neomítaném soklu. Půdorys je obdélný s půlkruhovým závěrem a stavba je orientována ve směru sever–jih. Délka kaple činí 7,36 m a šířka 4,14 m – jde tedy o objekt intimního měřítka, odpovídající vesnickému prostředí. Sedlová střecha plynule přechází nad závěrem ve valbovou a celá je kryta břidlicí. Na severním okraji hřebene střechy stojí čtyřboká zvonička se stanovou střechou, rovněž krytá břidlicí.

Severní vstupní průčelí je členěno s určitou architektonickou elegancí: ústředním motivem je obdélný vchod zakončený oslím hřbetem, nad nímž se nachází menší obdélné okénko s půlkulatým záklenkem. Portál je proveden ve štuku. Trojúhelníkový štít převyšuje úroveň střechy a tvoří nízkou atiku. Vstupní průčelí včetně atiky rámuje plochá lizéna. Boční stěny jsou prolomeny vždy jedním obdélným oknem zakončeným oslím hřbetem, všechna okna jsou osazena plochou šambránou a podokenní římsou. Boční průčelí i závěr jsou ukončeny podstřešní římsou.

V interiéru prošel oltář výraznou proměnou: původní oltář s oltářním obrazem Nanebevstoupení Páně byl nahrazen keramickou plastikou od akademického malíře Petra Strnada.

Pro návštěvníka, který se ocitne v Mírové, je kaple zajímavým dokladem toho, jak i malá vesnická obec dokázala na konci 19. století investovat do kvalitní architektonické formy. Její záchrana před demolicí a následná obnova v devadesátých letech jsou přitom příběhem o ceně, kterou společnost přikládá místní paměti a kontinuitě prostoru.