Evangelický kostel v Křížlicích je stavbou s dlouhou historií. Jednolodní budova z roku 1786 původně sloužila jako luterská modlitebna a patří českobratrskému sboru. Její existence je v kontextu české historie ojedinělá – vznikla právě v čase, kdy se evangelické vyznání znovu mohlo veřejně projevovat.

První písemná zmínka o obci Křížlice pochází z roku 1492, ale náboženský život zde trval mnohem déle. Již roku 1358 zde stál malý dřevěný kostelík, který v 15. století zřejmě užívala církev podobojí. Rozvoj protestantismu v panství podporoval majitel Václav Záruba z Hustířan.

Po Bílé hoře a vydání Obnoveného zřízení zemského, jež zakázalo nekatolická vyznání, se v Křížlicích snaha o rekatolizaci setkávala s překvapivou neúspěšností. Důvody byly početné: odlehlá poloha obce, rozptýlení domů v krajině, mírná povaha Kardinála Arnošta z Harrachu, blízkost Lužice jako útočiště a velmi časté kázání v němčině. Tyto faktory umožnily zachování evangelijního ducha.

Skutečný zvrat přinesla roku 1781 Josefův II. toleranční patent. O rok později vznikl v Křížlicích největší evangelický sbor v Čechách a přihlásil se k luterskému vyznání. Patřili do něj nejen místní věřící, ale i luterští evangelíci z vzdáleného Libštátu a Spálova. Věřící si shromáždili dostatečné prostředky s pomocí německých luteránů. Pozemek daroval sedlák Matěj Zelinka. Prvním pastorem se stal Štěpán Šimko, Slovák z Trenčína, který zde sloužil od roku 1782. Samotný kostel byl posvěcen 1. ledna 1786.

Stavba postupně rostla. Roku 1842 byly díky sbírkám postaveny varhany, roku 1878 se dostavěla věž. V roce 1881 byly na věž instalovány tři zvony pojmenované Víra, Naději a Láska. Jejich vysvěcení se účastnilo přibližně 1500 osob, mezi nimi i jilemnický c. k. okresní hejtman. Během druhé světové války se věřícím podařilo zvony před rekvírováním ochránit.

Interiér je svého druhu jedinečný. Obdélníková stavba má oltář orientovaný k východu. Prostor vyplňují původní hrubé dřevěné lavice. Kruchta se rozšiřuje po třech stranách lodi a je podepřena jednoduše vyřezávanými dřevěnými sloupy. Nad oltářem stojí kazatelna s charakteristickou vyřezávanou, bíle natřenou luterskou zahrádkou. Komnaty doplňují dvě sakristie zdobené vyřezávanými vzory poloslunců.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se místní sbor zařadil do Českobratrské církve evangelické. Od roku 2019 je kostel jako součást souboru sborových staveb chráněn jako kulturní památka. Návštěva Křížlických přibližuje autentický svět českého evangelíkálního protestantismu a víry, která přetrvala všechny zvraty dějin.