Uprostřed obce Veliš v okrese Jičín stojí na uměle vybudované terase pozdně barokní kostel zasvěcený svatému Václavu. Přestože první písemná zmínka o kostele na tomto místě pochází již z roku 1384, nynější stavba je dílem osmnáctého století. Starší gotický kostel, který se nacházel blíže k dnešní silnici, byl po dokončení nové budovy zbořen.

Stavbu současného kostela zadala v letech 1747 až 1752 hraběnka Anna Josefa, vdova po Františku Josefu Šlikovi, rozená Krakovská z Kolovrat (1691–1771). Jako architekt byl přizván Anselm Lurago, který vypracoval plány jak pro samotný chrám, tak pro celý okolní areál. Ze zachovaného souhrnného účtu je dnes znám i původ dalších uměleckých prací: sochy zhotovil Martin Krupka z Jaroměře, iluzivní malby oltářů v interiérech kaplí pak Johann Wagenknecht z Jičína.

Areál je od okolní zástavby oddělen vysokou stěnou obloženou pískovcovými kvádry, jež plynule přechází do hřbitovní zdi. V nárožích původně stály čtyři kaple se skulpturami na vrcholu střech, avšak dvě z nich po roce 1835 vyhořely a zanikly. Dochovaly se pouze kaple východní a západní. Mezi nimi vede hlavní vstup do areálu v podobě mírného schodiště, po jehož stranách jsou osazeny sochy šesti českých světců patronů. Tato galerie je přitom záměrně komponována tak, aby vyvolávala perspektivní iluzi – sochy se směrem dovnitř postupně zmenšují, což je charakteristický příklad pozdně barokního iluzionismu.

Samotný kostel je jednolodní stavba s obdélným půdorysem a půlkruhovým presbytářem. Na jižní straně dominuje průčelí s mohutnou hranolovou věží ve středu. Nad hlavním vchodem se klene velké obloukové okno s prolamovanou římsou; portál po bocích zdobí sochy – vlevo svatý Vojtěch, vpravo svatý Prokop. Po stranách lodi jsou dvě sakristie. Interiér člení pilastry a klenby jsou opatřeny jednoduchými štukaturami. Zařízení kostela zůstalo původní barokní, součástí jsou i dochované barokní varhany. Na oltářích visí obrazy Josefa Vojtěcha Hellicha ze sedmdesátých let 19. století: na hlavním oltáři obraz svatého Václava, na bočních oltářích pak Panna Maria a svatá Anna.

Kostel i přilehlý areál jsou součástí širší krajinné kompozice označované jako Mariánská zahrada. Celek si do značné míry uchoval původní barokní podobu včetně architektonických detailů, sochařské výzdoby i mobiliáře. Od roku 2005 zde probíhají opravy a restaurátorské práce, které mají toto dědictví zachovat pro příští generace. Ochrana státem trvá od roku 1964, přičemž v roce 2007 byl rozsah ochrany rozšířen. Kostel je nadále využíván k bohoslužebným účelům.

Pro návštěvníka nabízí Veliš vzácnou příležitost: spatřit pozdně barokní areál v míře celistvosti, která je v českém prostředí výjimečná. Sochařská výzdoba vstupní rampy, dochované kaple i autentický interiér s varhanami hovoří jasněji než mnohé zrestaurované a přestavěné kostely jinde.