Kostel Nejsvětější Trojice v centru vsi Suchá u Nechanic na Královéhradecku je filiálním chrámem nechanické farnosti a od roku 2007 nese ochranu kulturní památky. Stavba čerpá z tradice několika staletí – na stejném místě kdysi stál původní gotický chrám, jehož kořeny sahají do období 1350–1384.

Prvním kostelem byl dřevěný gotický chrám o ploše osmdesáti tří metrů čtverečních, který si místní zemané nechali postavit. Kolem roku 1850 přišli do vsi Harrachové, a když shledali starý kostel bez nádeje, nechali jej strhnout. Ostatky z hřbitova, který se během staletí kolem kostela vytvořil, byly převezeny na nový pohřební místo. Na tomto místě pak v roce 1885 Jan Nepomuk Harrach založil nový pseudogotický chrám. Stavbu navrhoval architekt J. Šmída, stavitelem byl J. Pošepný z Jilemnice. Dosud neobvyklým způsobem se do výstavby zapojila celá vesnice, čímž byla práce dokončena během pouhých dvou let – do roku 1887. Nový kostel v sobě uchovává tři zvony z původního chrámu, z nichž zvláště cenný je zvon vysoký sedmdesát pět centimetrů se vzorem gotických lilií, který se zachoval v nejlepším stavu. Do věžice byl později umístěn starší zvon z roku 1561, odlitý Janem zvonařem z Hradce.

Stavba z cihly s pískovcovým kvádrovaným soklů vykazuje charakteristické znaky gotického slohů. Na západním průčelí vede hlavní portál v lomeném ústupkovém oblouku se sedlovou střechu; v tympanonu se vznáší rovnoramenný kříž. Vedlejší vchod na jižní straně nese v tympanonu znak Harrachů. Hranolová věž byla přistavěna později na místo původní dřevěné věže. Věž se třídí na tři části – v nejnižší se otevírá portál a lomené okno, ve střední leží obdélné okno, nejvyšší částí je zvonice s lomeným okénkem. Nad zvonicí dnes již nefunkční hodiny a nad nimi rodový znak Harrachů – tři paví pera vetknutá do zlaté koule.

Interiér vykouzluje atmosféru gotických tradic. Kněžiště s dvěma poli křížové klenby odděluje od lodi vítězný oblouk. Výmalba symbolizuje nebeskou klenbu, vyžlabená žebra jsou svedena do jednoduchých konzol geometrického tvaru. V západní části se zvedá kruchta podpírána trojosou hrotitou arkádou. Motiv rovnoramenného kříže – svetícího kříže – se opakuje v nástěnných malbách i jiných dekoracích. Kolem obvodu lodi se rozprostírají biblické výjevy znázorňující ukřižování.

Již brzy po vzniku – v nejvyšší точce prosperity – měla Suchá čtyřista dvacet obyvatel. Po roce 1946 se však začal církevní život postupně rozpadat. Od osmdesátých let minulého století se kostel uzavíral a chátral. Teprve od roku 1996 se iniciativí místních lidí začala obnova. Bez statusu kulturní památky byla práce velmi obtížná, až dokud jej v roce 2007 orgány nechránily. Následující rok začaly opravy, do nichž se rozhodujícím způsobem zapojila občanská organizace Hradecký venkov. V květnu roku 2013 se kostel opět otevřel pro věřící a v říjnu téhož roku jej vysvětil farář Josef Socha.