Na rohu Dolního náměstí a ulice Lafayettovy v Olomouci stojí Hauenschildův palác, pozdně renesanční měšťanský dům chráněný jako kulturní památka České republiky. Nejstarší zmínka o budově pochází z roku 1569, kdy jej koupili manželé Matušovi od Jana Weise. Postupně jej vlastnili různí majitelé, dokud v roce 1586 nepřišel do rukou Šebestiánu Hauenschildovi z Fürstenfeldu. Jméno tohoto stavebníka si palác zachovalo až do dnešních dní.

Přeměna z původního gotického domu na renesanční palác se uskutečnila v devadesátých letech 16. století. Ze starší stavby zůstala zachována jen část sklepů. Dům sloužil jako hostinec s ubytovacími pokoji a jeho pověst se rozšířila po okolí. Postupem let jej navštívila řada známých osobností: v roce 1619 turecké poselstvo, později slavný vojevůdce generál Jean-Louis Raduit de Souches. Po dobytí města v roce 1642 se v domě ubytoval pruský král Fridrich II. Také nejvyšší purkrabí českého království hrabě Nostic zde našel úkryt. Po skončení třicetileté války se v paláci dočasně usadla komunita kapucínů, než si vybudovali svůj klášter nedaleko.

Nejslavnějším hostem byla Mozartova rodina, která byla v domě ubytována 26. až 28. října 1767. Na své cestě po Moravě zde onemocněl neštovicemi jedenáctiletý Wolfgang Mozart a musel se odstěhovat do budovy kapitulního děkanství. Tato znamenitá návštěva je připomenuta pamětní deskou na nároží paláce.

Architektonicky je palác impozantní stavbou. Dvoupatrový nárožní arkýř je pokryt reliéfní výzdobou znázorňující scény z Ovidiových Proměn – střet Aktaiónův s Dianou, příběh Penthea a Bakcha, historii Prokné a Filomély a tragédii Pyrama a Thisbe. Renesanční portál je obklopen sloupy s bohatě zdobenou štukou, akantovými listy a maskarony. V kruhových věncích po stranách jsou umístěny znaky stavebníků: Hauenschildů a Jöpnerů z Bílovce.

V 18. století prošel palác dalšími proměnami. Mezi lety 1733 a 1744 jej vlastnil Anton Müller, který nechal barokně upravit fasádu. V následujícím období se v paláci hrály divadelní představení. Dlouho byl dům znám pod jménem U černého orla podle císařského znaku, který visel nad vchodem ještě v roce 1862.

Od roku 1883 byly prostory přizpůsobeny hotelu. Pod názvem Hotel Pietsch sloužil do roku 1921, pak se stal Hotelem Tatra a provozoval služby ještě po druhé světové válce. Dnes jsou prostory využívány pro kanceláře a v přízemí působí Hanácká restaurace. Hauenschildův palác tak zůstává živou součástí olomouckého centra, kde jeho architektura a bohatá historie připomínají časy, kdy byl středem společenského života města.