Sextant Erasma Habermela je vzácným příkladem renesančního astronomického přístroje, který překonal zkoušku staletím. Vyrobil jej v Praze v roce 1600 slavný mistr Erasmus Habermehl, jehož optická dílna patřila k nejrenomovanějším v celé Evropě. Dnes je sextant součástí stálé expozice Národního technického muzea v Praze, kde patří k nejcennějším exponátům astronomické sekce.

Historie sextantu zůstává v některých ohledech zahalena. Není známo, pro koho byl přístroj původně vyroben, přestože vzhledem k významnosti Habermelovy dílny by mohlo jít o císařskou zakázku Rudolfa II. Starší literatura sextant tradičně přisuzuje astronomu Tychu Brahovi, jeho konstrukční řešení a stavba ovšem tento předpoklad nepotvrzují. Co je jisté: přístroj se dostal do sbírek pražského Klementina, kde jej již v roce 1781 zaznamenávala katalog Klementinské hvězdárny. Ředitel Antonín Strnad jej zde označil za Tychův přístroj. Během Třicetileté války se sextant stal neobvyklou výjimkou – na rozdíl od stovek dalších Habermelových přístrojů nebyl vykraden. Důvody byly prosté: byl příliš těžký a málo atraktivní pro vojáky hledající snadnou kořist, a jeho ozdobné prvky nebyly dostatečně pozlaceny.

Už v 18. století se sextant objevuje na stropní fresce v jednom z matematických sálů Klementina, kde jej autor portrétoval jako atribut Tycha Brahy. Ze stejné doby pocházejí i podstatné úpravy přístroje – především masivní kovaný ornamentální stativ se třemi nožkami, který určuje jeho dnešní vzhled. V roce 1762 sloužil sextant jako předloha pro kvadrant od Johanna Kleina, správce jezuitského Matematického muzea. Roku 1951 byl spolu s dalšími astronomickými přístroji předán do sbírek Národního technického muzea.

Fyzická podoba sextantu mnoho vypovídá o jeho původním určení. Rozměry (1356 × 2730 × 1000 mm) jej činí mohutným kusem, skládajícím se z limbu, dvou koncových ramen a tří vzpěr vedoucích k těžišti. Vodorovný kruh je dělen na 60 stupňů, každý stupeň na pět minut, což umožňuje přesnost na jednu minutu. Na okuláru zbývá originální signatura: „Pragae fecit Erasmus habermel 1600". Chybí mu ale okulárová dioptra a nejsou stopy po tom, že by se zde něco připevňovalo. To naznačuje, že sextant měl sloužit především jako předmět interiérové výzdoby – svědčí o tom umělecky rytá ornamentální dekorace mosazných prvků a jejich zlacení.

Od listopadu 2010 je sextant vystavován v expozici Astronomie Národního technického muzea, kde jej návštěvníci vidí v jeho ornamentálním stativu z 18. století. Od roku 2016 je společně se sextantem Josta Bürgiho Národní kulturní památkou. Jde tak o jeden z nejcennějších svědků českého vědeckého a řemeslného vývoje, ilustrující hluboké spojení mezi vědeckou přesností a uměleckou výrobou v epoše rudolfinské Prahy.