Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě je trojlodní gotický kostel se dvěma věžemi, který stojí na místě starší románské stavby z počátku 13. století. Jeho historie je spjata s Řádem německých rytířů, který se podílel na jeho vzniku.

Výstavba románské předchůdkyně byla pravděpodobně započata krátce po roce 1204. O podobě tohoto prvotního chrámu není podrobněji známo. Listina českého krále Václava I. z roku 1237 zmiňuje farnost v Opavě v držení Řádu německých rytířů. Později však stavbu zasáhly politické turbulence – po smrti Přemysla Otakara II. práce ustaly a obnovily se až po návratu jeho syna Mikuláše I. Opavského z uherského zajetí. Gotická přestavba v 14. století měnila podobu stavby postupně. Dokončený kostel se stal největší církevní stavbou v Opavě a novou dominantou města.

Těsně před rokem 1452 nechal opavský kníže Vilém k jižní lodi přistavět kapli sv. Hrobu s oltářem zasvěceným Zmrtvýchvstání Páně, určenou jako pohřebiště opavských Přemyslovců. Roku 1461 zasáhl město požár – shořel letnerový kříž a byl stržen poškozený letner oddělující presbytář od zbytku chrámu. Tento prvek se již neobnovil. V padesátých letech 16. století se podařilo městským radám pokrýt jižní věž reprezentativní střechou s jehlancovým krovy dosahujícím výšky přesahující 70 metrů.

Reformace do kostela přinesla bouřlivost. V roce 1540 získala opavská městská rada patronátní práva, která o dva roky později potvrdil český král Ferdinand I. Už v roce 1555 byl farářem jmenován katolík Blažej Sibenlot, ale v padesátých letech se v chrámu objevil luteránský kazatel Martin Zenkfrei. Městská rada si jeho pobyt vynucovala úplatky královským úředníkům. Farář Sibenlot bez biskupova vědomí uzavřel smlouvu, v níž se zavázal nevyrušovat luteránské kazatele za roční odměnu 200 zlatých. Od té doby v kostele skoro neproběhla katolická bohoslužba.

V listopadu 1569 rozhodl se olomoucký biskup Vilém Prusinovský obnovit katolickou liturgii. Když v neděli 6. listopadu zahájil bohoslužbu, protestantští odpůrci zabránili jezuitovi Štěpánovi Rimmelovi v kázání. Biskupu hrozilo smrtelné nebezpečí, pod ozbrojenom ochranou se vyvlekl do kostela sv. Václava. Během stavovského povstání roku 1619 byl kostel zabrán katolíkům a předán protestantům. Roku 1632 se zde uskutečnil hold opavských stavů knížeti Karlovi Eusebiovi z Lichtenštejna – dochovaná mědirytina zachytila tehdejší pozdně gotický interiér s oltářem a sanktuariem, které byly později zničeny požáry v letech 1689 a 1758.

V roce 1995 byla konkatedrála prohlášena národní kulturní památkou. Od roku 1996 slouží jako druhé sídlo ostravsko-opavského biskupa a zůstává jednou z nejvýznamnějších gotických staveb v regionu.