Zámek Liblín patřil od čtrnáctého století k libštejnskému panství. V první polovině šestnáctého století jej vlastnil Jan z Valdštejna, který zemřel před rokem 1540. Po jeho smrti se synové v roce 1543 podělili o rodinný majetek. Liblín s okolními vesnicemi připadl Václavovi z Valdštejna, avšak zpočátku jej držel v zástavě Felix Třemošnický z Předenic, který zde okolo roku 1530 postavil tvrz zvanou „starý dům".

Václavův bratr Vojtěch rozšířil liblínskou tvrz o „nový dům", který podle tradice sám ještě před rokem 1555 založil. Po Vojtěchově smrti v roce 1562 zdědil nový dům jeho syn Jan Vojtěch z Valdštejna. Starý dům byl prodán Eléně Myškové z Bukova za 2750 kop míšeňských grošů. Jejím synem, Václavem Myškou ze Žlimic, se Liblín v roce 1579 stal jediným majitelem.

Po Václavově smrti v roce 1599 připadl majetek Janu Kryštofovi z Valdštejna, který jej brzy prodal Anně Gryspekové z Drahanic za 5350 kop míšeňských grošů. Její synové drželi Liblín až do roku 1620, kdy byl majetek zkonfiskován v důsledku stavovského povstání. Věno zůstalo manželce Jana Václava Gryspeka, Juditě. Po jejím druhém vdavství s Petrem Jiřím z Příchovic se tento přestěhoval na Liblín v roce 1631. Po jeho smrti v roce 1637 zabrala vesnici a tvrz jako pokutu královská komora, která je v roce 1638 vypálila. V roce 1639 koupil vypálenou a pustou vesnici s tvrzí Benjamin Fruwein z Podolí za 27 tisíc kop míšeňských grošů. V roce 1675 pak Anna Alžběta prodala Liblín Janu Kryštofovi ze Štampachu za 35 tisíc zlatých, který pustou stavbu i vesnici obnovil.

Klíčová architektonická přeměna proběhla v 70–80. letech osmnáctého století, kdy Kašpar Ledebur nechal tvrz transformovat na barokní zámek. Podle některých historických zdrojů však byla přestavba provedena již v letech 1721–1725 Piusem Montecucolim. V devatenáctém století pokračovaly klasicistní úpravy – v letech 1854–1857 byla za Viléma Wurmbranda budova zvýšena o jedno patro a upravena v klasicistním stylu.

Stavebně se jedná o dvoupodlažní budovu s mansardovou střechou. Fasády jsou členěny pilastrami a před zahradním průčelím vede dvouramenné schodiště. V některých místnostech se zachovaly štukované stropy. Součástí chráněného areálu je zámecký park se souborem soch, ohradní zeď s branami a kaplička. Ze zámku vede přechod do oratoře v přilehlém kostele.