Zámek Hodonín je zaniklé panské sídlo v Jihomoravském kraji, které vzniklo z původního přemyslovského pohraničního hradu a sehrávalo důležitou roli jako správní centrum na moravsko-uherské hranici.

Počátky hradu nejsou zcela jasné. Historici dlouho předpokládali, že jej založili Přemyslovci kolem poloviny 11. století jako nástupce hradiště v Mikulčicích, ale archeologické nálezy to jednoznačně nedokazují. Je možné, že správní funkci převzalo opevněné hradiště Hrůdy u Petrova, kde je z té doby prokázáno rozvíjející se osídlení. Když Hrůdy během první poloviny 12. století začaly stagnovat, právě tehdy se v písemných pramenech poprvé objevuje zmínka o hodonínském hradu.

První písemná zpráva pochází z roku 1169, kdy kastelán Tvrdiš z rodu Tvrdišovců byl jmenován na listině olomouckého knížete. Hodonín sloužil jako důležitý strážní bod a správní centrum na hranicích s Uherskem. V prvních třech desetiletích 13. století patřil mezi věnné statky královny Konstancie Uherské.

Politické postavení Hodonína vrcholilo v roce 1301. Na hodonínském hradě se sešel český král Václav II. se zástupci uherské šlechty. Z těchto důležitých jednání vzešlo rozhodnutí, že Václavův syn bude uherským králem. Mladý Václav z Hodonína odjel a ještě téhož roku byl v Uhrách korunován jako Ladislav V. Podobně významná byla role zámku roku 1372, kdy zde císař Karel IV. dojednával podmínky sňatku svého syna Zikmunda s Marií z Anjou, dcerou uherského krále Ludvíka I.

Od 15. století se Hodonín postupně dostával do rukou různých šlechtických rodů – Kunštátovců, Pernštejnů a Pánů z Lipé. Jako jiná pohraničí sídla neušel Hodonín válečným nástrahám. V roce 1605 jej téměř zcela vypálily Bočkajovské hordy a v roce 1623 jej poničil Gabriel Bethlen během jeho obléhání. Pod správou Žampachů a později Lichtenštejnů se zámek postupně obnovoval, ačkoli během první slezské války roku 1742 jej vyrabovali pruští vojáci.

Od 18. století zámek postupně ztrácí feudální funkci. Zámecký areál se průmyslově využívá a poslední zbytky staré architektury jsou demolovány počátkem 20. století, kdy je nahrazují novostavby tabákové továrny. Hlavní zámecká budova stála západně od Bratislavské ulice, na místě, kde později vyrůstal tovární komplex. Na předhradí byl v 17. století postaven nový zámeček, který dnes připomíná Hodonínovu minulost jako důležité středisko správy a diplomacie.