Adam Mickiewicz patří mezi nejvýznamnější návštěvníky Karlových Var, přestože se v městě zastavil pouze jednou. Polský básník (1798–1855) přicestoval do lázní v roce 1829 a během svého několikadenního pobytu zde poznal poslance polského sejmu Romana Soltyka. Toto setkání se ukázalo být osudné – Soltyka se později stala inspirací pro postavu jednoho z hlavních hrdinů Mickiewiczova romantického eposu Pan Tadeáš, jednoho z nejdůležitějších děl polské literatury.

Vděční Polákům za Mickiewiczovu návštěvu věnoval lázeňský svět městu trvalou připomínku. V roce 1897 nechali polští hosté v park nedaleko parkhotelu Richmond vzkříesit pomník věnovaný slavnému básníkovi. Autorem bronzové busty byl polský sochař Tadeusz Baraącz, zatímco žulový podstavec realizovala plzeňská firma Jan Cingroš podle autorova návrhu. Kolem pomníku se rozprostíral květinový záhon obestřený nízkým zdobným plůtkem – původní pomník tak měl elegantní vzhled a dbal na okolí.

Během první poloviny dvacátého století se však pomník nevyvázal osudu mnoha evropských pamětihodností – byl poškozen a jeho bronzové části byly ztraceny. Po druhé světové válce, v roce 1947 (podle dřívějších zdrojů v roce 1950), se rozhodlo pomník obnovit. Nový pomník, který byl odhalen 17. října 1948, pochází z dílny karlovarského malíře a sochaře Břetislava Wernera. Ačkoli měl menší rozsah než původní busta a jeho bronzové prvky byly provedeny jednodušší formou, zůstal nový pomník věrný původnímu záměru.

Dnešní podoba pomníku odráží jeho bohatou historii. Bronzová busta básníka spočívá na dvakrát odstupňovaném hranolovém podstavci z leštěné červené švédské žuly. Sokl zdobí na přední straně plochý bronzový reliéf s alegorií umění – harfou, husím brkem a kyticí – který nahradil původní plastiku. Pod tímto motivem se nachází latinský nápis zlatým písmem, zatímco na zadní straně je umístěn zlacený nápis v polštině. Postranní pilířky zdobí plápolající pochodně na místě původních bronzových volut. Podpis autora Bretislava Wernera naleznete na dolní levé straně soklu.

Pomník byl vyhlášen kulturní památkou a je chráněn od roku 1958 (event. 1964) pod registračním číslem ÚSKP 17491/4-896. Při návštěvě parku si jej lze snadno vyhledat – stojí zde jako tichý svědek jedinečného střetnutí velkých osobností světové kultury a městské lázeňské tradice Karlových Var.