Na Hradčanském náměstí, v sousedství hlavní brány Pražského hradu, stojí od počátku sedmnáctého století Arcibiskupský palác jako rezidence pražských arcibiskupů. Není to běžná barokní stavba - její příběh odhaluje osud pražské církve a architektonické transformace města.
Současný palác není první sídlem pražských biskupů. Nejstarší rezidence vznikla přímo na Hradě vedle chrámu sv. Víta, dnešní starobinství, která se v částech dochovala v původní podobě. Druhou rezidencí byl rozsáhlý Biskupský dvůr na Malé straně, kde dnes sídlí ministerstvo financí. Zde v 13. století vybudoval biskup Ondřej (1214-1224) pozdně románskou stavbu, kterou později přestavěl do gotického stylu biskup Jan IV. z Dražic (1301-1343). Dvůr byl pověstný svou nádherou - jeho krásou se pyšnil dokonce i před samotným králem Václavem. Husitské války jej však spálenými a zničily. Po jejich skončení se pražský arcibiskupský stolec na dlouhých 140 let opustil, dokud jej opět neobsadil arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice v roce 1561.
Cesarský dar přinesl Antonínovi Brushovi 5. října 1561 věnování Ferdinanda I., který mu daroval dům kdysi patřící Floriánu Gryspekovi z Griespachu. Tento dům, stojící v těsné blízkosti Pražského hradu, se stal arcibiskupskou rezidencí. Původně gotický dům byl Brushem přestavěn, rozšířen a zvýšen. Postupně se do rezidence zahrnula i další starší stavení, čímž se v paláci dodnes zachovaly středověké zdi a původní místnosti. Vnější vzhled odpovídal renesančnímu stylu - fasáda byla pokryta dekorativním sgrafitem, především psaníčkovým vzorům doplněným rostlinným, figurálním a biblickými motivy. Na východní stěně západního křídla prvního nádvoří se dochovali dva symbolické výjevy: "Jákobův sen" a "Medvědice požírající krysa", patrně alegorie církve potírající kacíře.
Arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé (1592-1606) přestavěl celý palác v renesančním slohu. Z jeho doby pochází kaple v jihovýchodním křídle, vysvěcená 29. srpna 1599 a zasvěcená sv. Janu Křtiteli, sv. Oldřichovi a Všem svatým. Portál je ze sliveneckého mramoru a nese znak arcibiskupa Berky. Malby v kap li, dílo Daniela Alexia z Květné, ilustrují život sv. Jana Křtitele, střední obraz pak legendu rodu Berků o záchraně knížete Jaromíra. V presbytáři je na stropě vyobrazena Nejsvětější Trojice. V roce 1888 ji arcibiskup František z Pauly Schönborn dodatečně zasvětil také sv. Janu Nepomuckému.
Velkou barokní přestavbou prošel palác v letech 1676-1694 za arcibiskupa Jana Bedřicha, hraběte z Valdštejna. Povolal z Říma architekta Jana Baptistu Matheye, který patří k předním představitelům českého předdientzenhoferovského baroka. Ze severní strany se svažuje Jelení příkop, na západě vede průchod do Šternberského paláce.
Historische Meilensteine
- 1250
- 1600
- Vystavěn Arcibiskupský palác
- 2026
- Stal se národní kulturní památkou
Bauliche Entwicklung
Palác byl vystaven v barokním slohu a do dnešních dní byl mnohokrát přestavován.
Historische Ereignisse
[{'rok': 1600, 'udalost': 'Vystavěn'}, {'rok': 2026, 'udalost': 'Stal se národní kulturní památkou'}]
Eigentümer
Pražští arcibiskupové
Wissenswertes
['Palác stojí v blízkém sousedství hlavní brány Pražského hradu.', 'Ze severní strany paláce se svažuje Jelení příkop a na západní straně vede průchod do Šternberského paláce.']
Unternehmen in der Nähe
In der Umgebung
['Nachází se na Hradčanském náměstí v Praze 1', 'V blízkém okolí se nachází Pražský hrad']
Unterkunft in der Nähe
Ausflüge und Aktivitäten in der Umgebung
Geführte Touren, Tickets und Aktivitäten in der Umgebung von GetYourGuide
Ausflüge und Aktivitäten suchen →Visualisierungen und künstlerische Ansichten
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotos aus der Umgebung
Echte Aufnahmen aus der Umgebung des Denkmals
Aufnahmen: Mapillary, Lizenz CC BY-SA 4.0
Ansicht aus der Umgebung
Animierte Ansicht, erzeugt aus einem echten Foto der Umgebung
Atmosphäre des Ortes
Atmosphärische Visualisierung von Umgebung und Zeit
Tipps von Besuchern
Noch keine Tipps. Sei der Erste!
Melden Sie sich an und fügen Sie Ihren Tipp hinzu.
Bewertungen und Kommentare