Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Kroměříži není chrámem v centru města, nýbrž kostelem umístěným v centrální části areálu Psychiatrické nemocnice. Postavený v secesním stylu podle návrhu architektů Huberta Gessnera a Josefa Šálka je od roku 1913 zapsaný jako kulturní památka České republiky s rejstříkovým číslem 15643/7-6017. Své jméno nese zasvěcením svatým Cyrilovi a Metodějovi, apoštolům věrozvěstům.

Původ stavby sahá do roku 1902, kdy moravský Zemský sněm rozhodl o vybudování léčebného ústavu pro osoby trpící duševními nemocemi. Vlastní stavba probíhala v letech 1904 až 1909. Ústavní kostel, vnitřně označovaný jako pavilon 28, slavnostně vysvětil 11. července 1909 olomoucký arcibiskup František Saleský Bauer, jehož biskupským heslem byla přitom věta „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje". Od založení kostela až do roku 1920 zde vykonával pastoraci kněz Matěj Pavlík, který později vzešel na pozici biskupa pravoslavné církve v Československu. Dnes Mše svatou s nedělní platností slouží místní Římskokatolická farnost svatého Mořice každou sobotu v 16.30 hodin.

Architektonicky navázal Hubert Gessner na dílo svého učitele, profesora Otto Wagnera, který v letech 1902 až 1904 navrhl v Královské kapli (Kirche am Steinhof) podobný chrám pro duševně choré ve vídeňském okresu. I kroměřížský kostel je koncipován jako symetrická stavba v podobě palladiánské centrály na půdorysu řeckého kříže. Největší pozornost si zaslouží dvojitá železobetonová kopule vysoká 27 metrů s lucernou na vrcholu. Střecha byla původně pokryta žlutými glazovanými taškami, které na kopuli přidržovaly drátěné háčky. Vzhledem této dominanty si zapsali místní obyvatelé v lidovém úsloví „Půjdeš pod žlutou báň..." připomínku na stavbu trvale. Kostel se architektonicky stává protějškem barokní rotundy v sousední, již dříve založené Květné zahradě.

Interiér podtrhuje Gessnerův autorský rukopis v každém detailu. Stavba pojímá 90 míst k sezení a 298 míst k stání. Všechny prvky, od mramoru přes mosaz až ke sklu, návrhl sám Gessner. Půlkruhové nadpraží hlavního vstupu a všechna okna zdobí vitráže. V levé části chrámové lodi stojí kazatelna z růžového, černě žíhaného mramoru. Na protilehlé straně je umístěna dřevěná socha Panny Marie Lurdské na postaveném ze stejného kamene. Kostrátu přispívá i barevná vitráž vyobrazující klečící anděly. Hlavní oltář uchází reliky svaté Florentiny, svatého Aureilia a svatého Inocence.

Художественую výzdobu interiéru včetně oltářní malby „Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu" tvořil akademický malíř Jano Köhler. Stejný autor navrhl i mozaiky s anděly uctívajícími monstranci na postranních stěnách. Tyto díla v průběhu času zažádala údržbu. Köhlerovu fresku nad oltářem restauroval v roce 1993 akademický malíř a restaurátor František Sysel. Mozaiky obramující hlavní vchod byly restaurovány v roce 1999 restaurátorem Jaromírem Hanzelkou.

Kostel v areálu psychiatrické nemocnice představuje ojedinělý případ, kde se monumentální architektura věnuje nejen věřícím, ale slouží jako ustupující prvek péče o psychické zdraví. Návštěva kostela umožňuje vhled do secesního myšlení počátku dvacátého století, kdy se v architektuře prolínalo sociální vědomí s estetickou ambicí.