Zámek Klášter, občas označovaný také jako Zámek Vilémov, představuje pozdně barokní stavbu v Klášteře, části obce Vilémov u Golčova Jeníkova v havlíčkobrodském okrese. Od roku 1963 je zapsán do státního seznamu kulturních památek. Budova s přilehlými hospodářskými stavbami a rozlehlým parkem patří rodině Rajských z Dubnice.

Historie místa sahá hluboko do středověku. V 12. století zde vyrostl Vilémovský klášter, který se řadil mezi největší benediktinské kláštery ve střední Evropě. Existence této instituce však nebyla klidná. V roce 1278 jej vypálila vojska Rudolfa Habsburského, v roce 1421 jej dobyli husitští vojáci. Klášter byl definitivně zrušen roku 1575. Thereafter Caesar Rudolf II. prodal opuštěné klášterní budovy s okolními pozemky. Na ruinách vznikla roku 1578 tvrz.

Přelom 17. a 18. století přinesl místu jeho nynější podobu. V 17. století se stali majiteli panství Caretto-Milesimové. Kolem roku 1689 nechal Václav Ferdinand Caretto-Millessimo (žil po roce 1659 až do roku 1740) vystavět zámek. Stavbu vedl podle plánů pražský architekt Jan Josef Wirch. Předpokládá se, že architekt zamýšlel vícekřídlou dispozici, realizováno bylo však pouze jediné křídlo.

V roce 1852 vymřela česká větev rodu Carretto-Millesimů a majetek přešel na spřízněný rod Rajských z Dubnice. Zámek následně čelil turbulentnímu 20. století: během protektorátu jej zabrali Němci, roku 1945 tu pobývaly ruské jednotky maršála Malinovského a po roce 1948 byl využíván jako základní škola. V roce 1991 byly budovy, které se ocitly v dezolátním stavu, vráceny rodině Rajských. Vladimír Reiský (1923–2001), který se vrátil z emigrace v USA, v letech 1992 až 1997 zámek důkladně zrestauroval.

Architektonicky představuje zámek obdélníkový jednopatrový objekt s krajními rizality, z nichž vyvstupuje o patro vyšší střední křídlo. Mansardové střechy jsou typické pro barokní styl. V přízemí hlavního průčelí, orientovaného k severovýchodu, se otevírá trojice arkád. Před průčelím se rozprostírá čestný dvůr šestiúhelníkového půdorysu s okružní příjezdovou cestou a vstupní branou do areálu. Na severní straně stojí pozdně barokní budova bývalé kočárovny.

Zámek obklopuje rozlehlý park na jihozápadě, původně navržený jako francouzská zahrada s ornamentálními záhony, dnes však s volnější krajinářskou povahou. V severním rohu parku u ohradní zdi se zachovaly zbytky barokního zahradního pavilonu s členěným průčelím a atikovým štítem; původní pavilon byl později přestavěn na ubytovnu. Dále se rozprostírá zámecká obora pojmenovaná po Vladimíru Reiském, založená zhruba v polovině 18. století. Obora zaujímá přibližně 11 hektarů a procházejí jí staré duby, jejichž alej vede až k hrázi rybníka.

Dnes zámek slouží k pořádání konferencí a společenských akcí. Vzhledem k tomu, že není běžně veřejnosti přístupný, mohou jej spatřit jen účastníci těchto akcí nebo návštěvníci se speciálním povolením majitelů.